Vždycky jsem koukala po lidech, kteří mají auto. Popravdě se přiznám, že jsem těm lidem strašně záviděla, protože jsem si to auto moc přála taky. Neustále jsem stála na silnici, když jsem měla čas, a koukala na ta auta, jak jezdí, a říkala jsem si: „Ty jo, to já snad nikdy nedám.“ Kolikrát jsem si říkala, že takové řízení auta je opravdu velice náročné a že to nezvládnu, protože jsem nikdy za volantem neseděla. Ale jakmile roky ubíhaly a já konečně dospěla, tak jsem prostě šla do té autoškoly, kde jsem si šla ten řidičák udělat, protože už takové to koukání na ta auta mě přestávalo bavit a chtěla jsem prostě už řídit sama.
Konečně jsem měla potřebu něčeho dosáhnout a snažit se najít řešení, která mi pomohou k tomu, abych také řídila, a abych se hlavně přestala bát. Strach je velice nejhorší věc v životě, protože když se budeme bát, nic nám nepůjde, budeme se pořád stresovat, a to je zbytečné, hlavně musíme zahodit stres. Stres si hlavně nesmíme moc připouštět, protože když si ho připustíme, uvidíte, že nám opravdu nic nepůjde, a to mluvím z vlastní zkušenosti. My ale tohle prostě dělat musíme, musíme se snažit o to, abychom opravdu v životě dosáhli svých cílů, které chceme, a kterých opravdu chceme dosáhnout, protože to je v životě pro nás nejdůležitější.
Jakmile jsem dokončila svoji autoškolu, tak jsem cítila, že konečně jsem něco dokázala, a začala jsem se postupně učit pomalu řídit sama. Jakmile prostě vyjdete z té autoškoly, tak pořád to není takové, že už umíte hnedka jezdit, potřeba je prostě sednout a jet i vy sami. Pokaždé jsem tohle přesně dělala já, každý den jsem sedla za volant a řídila jsem, abych se naučila prostě dokonalé jezdit. Tohle se mi splnilo jenom tím, že jsem opravdu každý den řídila, a jsem za to do dneška velice vděčná, protože už je to několik let, co prostě sama řídím, a je to opravdu boží.
