Asi vÅ¡ichni víme, že k divokým zvířatům musíme pÅ™istupovat s opatrností. Nikdy totiž nemůžeme vÄ›dÄ›t, co udÄ›lají. Je vÅ¡ak pravdou, že nÄ›které druhy jsou agresivnÄ›jší než jiné. A aÄkoliv bychom si mohli myslet, že nejnebezpeÄnÄ›jší budou predátoÅ™i, není tomu tak. Když se pak podíváme, jaké důvody mají zvířata k agresivitÄ›, pochopíme proÄ.

 

V první Å™adÄ› se musíme podívat, které druhy jsou nejagresivnÄ›jší. Mezi nÄ› patří Å¡impanzi, hroÅ¡i Äi vodní buvoli, tedy druhy, které se živí pÅ™evážnÄ› rostlinnou stravou. PrávÄ› u nich pozorujeme nejvÄ›tší míru agresivity, a to z pochopitelných důvodů.

 

 

PÅ™edevším je jasné, že predátoÅ™i se nemusí tolik obávat svého okolí. Navíc je lov stojí mnoho energie, je tedy jasné, že ji chtÄ›jí Å¡etÅ™it, kdykoliv je to možné. Proto, pokud k tomu mají jen trochu příležitosti, zvolí radÄ›ji útÄ›k než boj. Proto když uvidí ÄlovÄ›ka, pak vÄ›tÅ¡inou zmizí. Jedinou výjimku může pÅ™edstavovat situace, kdy se dostanou do pasti, nebo když chrání své mladé. VÄ›tÅ¡inou vÅ¡ak volí útÄ›k.

 

Oproti tomu býložravci si takový luxus dopřát nemohou. Nikdy totiž neví, kdy je napadne nÄ›jaký predátor. A vzhledem k tomu, že tito mnohdy loví ve smeÄkách, není možné pÅ™ed nimi jen tak utéci. Nejlepším způsobem, jak je odradit, je zaútoÄit na nÄ› a způsobit jim co nejvÄ›tší zranÄ›ní, nejlépe je i zabít. Pokud se tedy cítí ohroženi, budou se mnohem pravdÄ›podobnÄ›ji chovat agresivnÄ›.

 

 

S tím se ostatnÄ› setkávají také oÅ¡etÅ™ovatelé v zoo. Pokud se jich zeptáte, u kterého zvířete se musí mít nejvíce na pozoru, nebude mezi nimi žádná z velkých Å¡elem, jako vlk Äi tygr, jak bychom oÄekávali, nýbrž právÄ› výše zmínÄ›ní býložravci.

 

SamozÅ™ejmÄ› pro nás to může být nepříjemné, avÅ¡ak je pochopitelné, proÄ tomu tak je. Neznamená to vÅ¡ak, že bychom se u tÄ›ch ostatních druhů nemÄ›li chovat obezÅ™etnÄ›. Nikdy totiž nemůžeme vÄ›dÄ›t, co se danému zvířeti honí hlavou a jaké mÄ›lo doposud s lidmi zkuÅ¡enosti. I ty totiž mají velký vliv na chování daného jedince. Proto je dobré se mít vždy na pozoru.

Ten, kdo chce mít psa v bytÄ› v panelovém domÄ›, mÄ›l by se pÅ™edem zamyslet nad tím, že by jemu i psovi mÄ›lo být v soužití dobÅ™e. A je tÅ™eba zohlednit také to, aby pes nepoÅ¡kozoval spoleÄný majetek a neruÅ¡il sousedy. A protože byt vÄ›tÅ¡inou neposkytuje pro zvíře příliÅ¡ mnoho prostoru, mÄ›la by volba padnout na nÄ›jakou menší a klidnou rasu. Mírní a přátelÅ¡tí psi s nepříliÅ¡ vysokou hladinou energie jsou pro život v panelákovém bytÄ› nejvhodnÄ›jší.

DoporuÄené rasy

BiÅ¡onek – v souÄasnosti Mezinárodní kynologická federace uznává ÄtyÅ™i druhy biÅ¡onků, a vÅ¡ichni jsou zaÅ™azeni jako spoleÄenÅ¡tí psi. Znamená to, že jsou přátelÅ¡tí, loajální a lidskou rodinu považují za svou. K biÅ¡onkům tedy patří: biÅ¡onek Frise, Boloňský psík, Maltézský psík (potÅ™ebuje víc pohybu a víc Å¡tÄ›ká), Havanský psík (potÅ™ebuje výcvik a socializaci), LvíÄek. Skoro vÅ¡echny druhy jsou malého vzrůstu, s krátkým Äenichem a svěšenýma uÅ¡ima, a co je důležité pro život v bytÄ› – téměř nelínají. Mají velmi klidnou povahu a snáší dobÅ™e jak malé dÄ›ti, tak i ostatní zvířata v domácnosti. U vÅ¡ech typů biÅ¡onků je nutné vÄ›novat pravidelnou pozornost péÄi o srst – kartáÄování, umývání, stříhání.

ÄŒivava – je to sice malý pes, ale má vysokou hladinu energie. Jedná se o živé a velmi ostražité psí plemeno. Na jedné stranÄ› je to skvÄ›lý mazlíÄek, jenž je svému pánovi oddaný, na druhé stranÄ› je to psík aktivní a akÄní; takže pokud nemáte Äas na výcvik a socializaci, radÄ›ji si Äivavu do bytu nepoÅ™izujte.

Pomeranian (PomoÅ™anský psík, NÄ›mecký trpasliÄí Å¡pic) – jedná se o malou rasu, pes je tolerantní k dÄ›tem, avÅ¡ak je hodnÄ› aktivní a nÄ›kdy si své zájmy vynucuje Å¡tÄ›káním. Rád se uÄí novým vÄ›cem, svému majiteli je naprosto oddán, ale umí ho i Å¡ikovnÄ› zneužívat ve svůj prospÄ›ch. Je hodnÄ› hravý, to znamená, že majitelé by mÄ›li být aktivní a nenechávat psa příliÅ¡ Äasto doma samotného.

Shih-tzu – malé plemeno s uÅ¡lechtilou srstí, která vyžaduje každodenní péÄi. Pejsek je inteligentní, přátelský a hravý, a svou lidskou smeÄku miluje nade vÅ¡e. Je ovÅ¡em troÅ¡ku živÄ›jší.

Podivných zvířat, se kterými se vÄ›tÅ¡ina lidí nikdy nesetká, jsou desítky. Žijících jak v mořích, tak na pevninÄ›. Ve stepních pouÅ¡tích Mongolska a Číny žije jedno z nich. FrÄek sice vypadá jako hubený maliÄký klokánek, ale je to hlodavec. Který bÄ›hem dne spí a až v noci vyráží za potravou. Pokud je toto zvíře v klidu, hopká. V případÄ› nebezpeÄí se odráží dlouhými skoky. V Africe žije RypoÅ¡ lysý. Ten žije v kolonií, kterou tvoří stejnÄ› jako u vÄel, plodná královna a dÄ›lníci. Kteří se rozmnožovat nemohou. Dožívá se dlouhého vÄ›ku a Å™adí se mezi sociální hmyz. Svoje bydlení si tito hlodavci vytvářejí pod zemí.

V Atlantickém oceánu žije ve velkých hloubkách pÅ™es půl metrů dlouhý korýš, z řádu stejnonožců, Batynomus velký. Je bezbarvý, protože žije ve tmÄ›. Bývá pÅ™irovnáván k příkladům hlubinného gigantismu. Protože ostatní stejnonožci jsou mnohem menší. Glaukus atlantský alias moÅ™ská vlaÅ¡tovka. Tento moÅ™ský plž je krásný plž, který se bÄ›hem celého dne nechává vznášet ve svrchních vrstvách oceánu. A unášen je jak vÄ›trem tak moÅ™skými proudy. Měří sice jenom pÄ›t centimetrů, ale je jedovatý. Protože se živí lovem žahavců, ze kterých ho získává. Jeho opakem je tunu vážící a ÄtyÅ™ metrů dosahující Dugong indický. Živí se moÅ™skou trávou a chaluhami. Které spásá zrohovatÄ›lými destiÄkami v Äelistech. Vypadá sice jako kytovci a pÅ™estože se mu pÅ™ezdívá moÅ™ská kráva, pÅ™ipomíná vice slona. Patří mezi vodní savce z řádu sirén. 

Mezi nejpodivnÄ›jší zvířata patří Tlustohlavec tasmánský – blobfish. Který žije v hlubokých vodách u bÅ™ehů Austrálie, Nového Zélandu Äi Tasmánie. Jeho tÄ›lo tvoří želatinózní hmota. Která tomuto zvířeti umožňuje se ve vodÄ› vznášet, aniž by muselo plavat. PapouÅ¡Äí ryba – Ploskozubec je velká ryba, která se živí povlaky Å™as na útesech oceánů. OÅ¡krabuje je k tomu uzpůsobenými zuby. Velice svým konáním podporuje jejich růst, protože Å™asy konkurují korálům. A zásluhou papouÅ¡Äích ryb je udržena rovnováha. Kudlanka orchidejová, která patří mezi dravý hmyz, má uzpůsobené ÄtyÅ™i kráÄivé konÄetiny do tvaru okvÄ›tních plátků. Kterými loví hmyz, jež se jimi nechá nalákat.

Od nepaměti byl chov domácích zvířat neodmyslitelnou součástí života na vesnici. Kdy v každé chalupě se chovaly slepice, které se od jara do podzimu pohybovaly na zatrávněných plochách zahrad a sezobaly každou zelinku, která se objevila. Kromě pravidelné dodávky čisté vody a večerního krmení obilnými zrny, toho více nepotřebovaly. A vajíčka byla každodenní odměnou pro jejich chovatele. A tak se v současné době začínající farmáři vracejí k jejich chovu a jako první příbytky se tak na pozemku objevují kurníky. Ve kterých tato zvířata nocují a tráví čas během zimních měsíců. Stejně tak příbytky pro králíky rostou jako houby po dešti. Protože jejich maso, vzhledem k tomu, že jsou rovněž živeni převážně trávou, patří mezi nejzdravější. A navíc ke zpracování je i jejich kožešina.

Správné krmení a dobrá péče jsou stavebními kameny pro každého farmáře, který se rozhodne pro chov domácích zvířat. Která přinášejí kromě masa a vajec rovněž mléko, vlnu či lůj. A tak se na většině farem objevují převážně zvířata býložravá. A tak jako další krok jsou často travnaté louky a pozemky obehnány ohradami. Které zabraňují přesunu zvířat do okolí. Nejčastěji to jsou krávy, které jsou chovány nejen na maso. Ale především pro každodenní dávku mléka. Ze kterého lze vyrábět další eko výrobky. Stejně tak koz, které sice mají mléka méně. Ale zase bývá využita jejich kůže k výrobě bot a kabelek. Rovněž ovce pro jejich bohatou srst, ze které lze pravidelným stříháním vyrábět vlnu.

V současné době si opět velkou oblibu získal chov prasat. Vzhledem ke stoupajícím cenám vepřového masa. I u toho domácího zvířete je nutné nejdříve připravit vhodné podmínky. Jak střechu nad hlavou, tak stěny, zamezující průniku mrazu v zimě. Stejně jako krávy, kozy či ovce musí mít prostor, ve kterém bude trávit čas. A protože vepře na pastvu vyhnat nelze, během léta je potřeba pro něho vytvořit vhodný prostor i ve venkovních prostorách. Hospodářské budovy, stodoly i chlévy je potřebné udržovat v potřebné hygieně. Mnohdy stačí položením podlahových dlaždic zmodernizovat tu stávající dřevěnou či hlíněnou. A zajistit tak čisté prostředí pro všechna domácí zvířata na farmě.